Close

Slider Title

Short Excerpt
See More

Slider Title

Short Excerpt
See More

Také jste si někdy řekla: „Vždyť se chovám přesně jako moje máma!“

woman-650383__340

V naší rodině jsme nyní „v očekávání“ – za cca 2 měsíce budu babičkou a moc se na to těším.

Naše setkání se synem a snachou jsou někdy protkány vzpomínky na dětství, kde se nad fotografiemi a rodinnými filmy bavíme tím, co ten malý Tomášek vyváděl a na co se teda můžou těšit, pokud to dítě bude po něm :-)

„Ten malý Tomášek“ , který se tam batolil na zemi a lžičkou se nemohl trefit do pusy, bude za 2 měsíce tátou. Hm, jak ten čas letí…

 

>>malý Tomášek<<

 

Tato setkání mi přináší vzpomínky nejen na dětství mých dětí, ale i na mé vlastní.

Když jsem si jako puberťačka, nespokojená s tím, jak se ke mně rodiče zrovna v té chvíli zachovali (z mého tehdejšího pohledu nespravedlivě – samozřejmě :-(), říkala, že já jako máma taková nebudu a tohle svým dětem nebudu dělat a tohle svým dětem nikdy neřeknu a…a…a….

… a pak jsem mnohdy stála před svými dětmi jako opařená a říkala si: vždyť se chovám přesně jako moje máma….

Znáte to? Také se Vám to stalo?

Řekla bych, že ano. Jsou to totiž převzaté vzorce chování, které jsme „nasáli“ ve svém dětství naprosto přirozeně a které se nám takzvaně „zažraly“ pod kůží.

pokračování článku: >>ZDE<<