Přednáška „Jak vyzrát na menopauzu vlastním dechem?“ představuje propojení funkčního dýchání, hormonální rovnováhy a psychické pohody v období menopauzy. Ukazuje, jak může správný dech ovlivnit stresovou reakci, kvalitu spánku, návaly horka, únavu i změny nálad.

Účastnice se dozvědí, proč se v menopauze mění dechové vzorce, jak souvisí s nervovým systémem a jak pomocí jednoduchých dechových technik podpořit vitalitu, stabilitu i pocit vnitřního klidu. Přednáška nabízí praktické tipy využitelné v každodenním životě.

Menopauza není nemoc. Je to přechod, na který se dá připravit — a tělo, které do něj vstoupí silné, prochází jím úplně jinak než tělo nepřipravené. Pokles estrogenu mění kosti, svaly, klouby, pánevní dno i držení těla. To, co jste léta zvládaly bez přemýšlení, najednou bolí, povoluje nebo nedrží.Dobrá zpráva: většinu těchto změn lze pohybem zpomalit, oddálit nebo úplně předejít. Ale jen tehdy, když začnete včas.

V přednášce dostanete 12 konkrétních rad z pohledu fyzioterapeuta — co dělat s kostmi, svaly, pánevním dnem, bolestmi zad, klouby i rovnováhou. Žádné zázračné metody, jen to, co skutečně funguje.​​​​​​​​​​​​​​​​

Podstatou ženství je péče a dávání. O to méně nám ženám jde přijímání. A když se k tomu přidají ještě limitující vzorce z dětství a očekávání společnosti, tak je zákonité, že na sebe zapomeneme a žijeme ve službě druhým.

Jak se tedy odpoutat od svých vlastních i společenských programů, která nám byly už od dětství vtisknuty do psychiky? Je čas začít se zaobírat sebou a rozpomenout se na to, kým opravdu jsme. Potřebujeme najít vlastní autentickou identitu, o kterou se můžeme opřít. Když najdeme samy sebe a ujasníme si, kým jsme a kým chceme být, najdeme i svoje plné ženství. Teprve pak můžeme být zdravou oporou i těm druhým

Staňme se silnými ženami, které s nikým nepotřebují soupeřit, protože zůstávají vědomě ve svojí skutečné ženské síle i kráse...!

Ženy mají v období klimakteria až dvojnásobně více spánkových problémů než dříve. Nejčastější obtíží je insomnie daná obtížným usínáním, nekvalitním spánkem nebo probuzením v časných ranních hodinách. Na obtížích se podílí hormonální dysbalancí navozené návaly a noční poty; hormonální substituční terapie zpravidla poruchy spánku zmírní, ale na poruchách spánku se podílí i výkyvy nálady s depresivním laděním, zvýšená anxieta a výše stresu.

Klimakterium a vznik menopauzy jsou spojeny i s rizikem poruch funkce štítné žlázy a nárůstem váhy. Vznik nadváhy až obezity, hypertenze a spánkové apnoe jsou také navzájem propojeny. Ke vzniku spánkové apnoe přispívá i absence estrogenu, který v průběhu fertilního života ženu od jejího vzniku chrání. Rovněž vznik hypertenze je časově vázán s menopauzou a úzce souvisí s obezitou a spánkovou aponoí, a tedy i s rozvojem metabolického syndromu. U starších žen může být spánek rušen bolestivými stavy (např. při kloubní artróze) a až 15 % žen trpí syndromem neklidných nohou, který prodlužuje usínání a způsobuje noční probouzení. Jeho výskyt je přímo úměrný počtu předchozích těhotenství a narozených dětí. Spánková apnoe i syndrom neklidných nohou jsou onemocnění snadno léčitelná a je proto zbytečné, aby ženám ztěžovaly život. Spánková apnoe je navíc výrazným rizikem kardiovaskulárního postižení.

Menopauza přináší změny, které ovlivňují nejen hormony, ale také metabolismus, energii, tělesnou hmotnost i celkové zdraví. Jak se v množství protichůdných doporučení vyznat? Co je skutečně důležité a co jsou jen zažité mýty?

Řekneme si, jakou roli hraje strava, pohyb i životní styl v období menopauzy, proč není cílem držet další dietu a jak podpořit své tělo tak, aby mohlo fungovat co nejlépe. Čekají vás srozumitelná vysvětlení, praktická doporučení a pohled založený na zkušenostech i odborných poznatcích.

V přednášce vás vezmu na krátký výlet k tomu, jak byl člověk původně „naprogramován“ pro život v přírodě – a proč nám dnes některé civilizační návyky tak nesedí. Lehce se dotkneme rozdílů mezi ženskou a mužskou biologií, hlavně hormonálních proměn, které ovlivňují každou fázi života ženy.

Podíváme se na stárnutí, stres i populární dietní směry, které mohou být pro ženské tělo buď podpůrné, nebo naopak velmi zatěžující. Ukážu, jak tyto trendy souvisejí s prudkým nárůstem poruch plodnosti a poruch příjmu potravy u žen v západním světě.

A nakonec si řekneme, jak dělat rozhodnutí, která mají skutečný dopad – jak poznat, že změna funguje, a čemu se raději vyhnout, aby zdraví i kvalita života šly nahoru, ne dolů.

3. lunární uzel, který začíná kolem 49. roku věku a trvá několik let, většinou s sebou nese výrazné až turbulentní změny v životě ženy a odráží se zde to, co jsme zasely na vrcholu našeho fertilního věku, tedy kolem 37. roku života. Většinou sklízíme to, co jsme zaseli, ať se nám to líbí nebo ne.

Toto období 3. uzlu je spojeno s odevzdáváním zbraní typické pro mladé ženy a nalézání nového pojetí ženské síly. Mnoho žen se stává v tomto věku babičkami, a už nejde o dobývání území a mužských srdcí, ale o předávání životní síly do další generace. 

V loňském roce si odborná i laická veřejnost připomněla 100. výročí nalezení Věstonické venuše týmem prof. Karla Absolona. Od svého objevení poutá tato soška pozornost jako jedno z nejstarších a nejznámějších uměleckých děl světa. Její stáří se odhaduje na 29–25 tisíc let a svými tvary je považována za archetyp ženské postavy.

Dodnes přesně nevíme, co tyto sošky pro své tvůrce znamenaly — zda šlo o amulety, symboly plodnosti, předměty duchovního významu či vyobrazení konkrétních žen. Víme však, že fenotyp ženy typu „Věstonické venuše“, tedy tzv. gynoidní typ ukládání tukové tkáně, je spojen se zcela odlišnou fyziologií a patofyziologií než tzv. androidní, mužský typ.

Nesprávná interpretace těchto rozdílů přináší mnoha ženám nejen zdravotní, ale i společenské komplikace, které často vrcholí v období klimakteria. Přitom řadu těchto změn lze dobře predikovat a preventivně ovlivnit tak, aby ženy tohoto fenotypu mohly plně využít
zdravotní potenciál, který jim jejich biologická výbava přináší.

Mnohé pravdy nejsou přijaty hned — často musí nejprve dozrát společensky. Historie ukazuje, že i zásadní poznatky, jako teorie bakterií nebo vliv traumatu na zdraví, byly dlouho odmítány či ignorovány. Vědecká předpojatost nebývá úmyslná, ale strukturální: výzkum se děje jen tam, kde je vůle financovat, podporovat a slyšet jeho výsledky.

Nedostatek důkazů proto neznamená, že něco neexistuje — jen že metodologie, instituce nebo kultura ještě nejsou připravené. Stejně tak i menopauza byla po staletí nepochopená, protože společnost nebyla připravena ji vidět jinak.

Víte, co je základem ženského hormonálního zdraví? Jaké tělesné i psychické projevy souvisí s jakými hormony a proč může být doslova životně důležité si jich všímat? Co bývá hlavní příčinou rozladěných hormonů a jak si můžete samy svou základní rovnováhu otestovat? Naučte se se mnou, jak porozumět řeči svých hormonů a stát se samy sobě tím nejlepším diagnostikem. Přijďte si pro praktické tipy, jak své hormony začít podporovat ještě dnes.

Celý život ženy často doprovází neviditelný seznam očekávání – jak má vypadat, chovat se, co má zvládnout a kdy je „už pozdě“. S přibývajícími zkušenostmi se však něco zásadního mění. Mnoho žen po čtyřicítce začíná tato pravidla zpochybňovat, přestává se přizpůsobovat a objevuje novou svobodu být sama sebou.

Právě v této fázi života se rodí odvaha, autenticita a vliv, které mohou proměnit nejen vlastní život, ale i svět kolem nás. Tato přednáška je pozváním k novému pohledu na zralost ženy – jako na období, kdy žena přestává hrát podle cizích pravidel a začíná tvořit vlastní.

Menopauza může být víc než jen fyzická a hormonální změna. Je to přechod, který mění tělo, identitu i duši. Může se stát hlubokým přechodovým obdobím, ve kterém se učíme pouštět staré role, přijímat chaos proměny a dozrávat do nové podoby sebe samých. Je to čas, kdy můžeme začít vnímat vrásky, křivky a jizvy ne jako ztrátu, ale jako symbol síly, zkušenosti a skutečně žitého života. Menopauza není konec ženskosti, ale zasvěcení do její zralejší a svobodnější podoby. (Přednáška nabídne pohled na menopauzu jako na přechodový rituál — jako na bránu k větší celistvosti, pravdivosti a svobodě.)